Ze zdi I: 15. 09. 2021 - 31. 08. 2022;
S2 here -> Ze zdi II
2021
Ze zdi
(hardcore)
↓
Nevšímejte si chyb (psáno angličtinou, která mi běhá v hlavě (myšlenky mi většinou běhaj v hlavě v czenglish) ve 3 ráno, kdy se topim v depresi a češtinou, kterou se je snažim vyjádřit, co se ve mě a kolem mě děje a jak to vnímám. (takže čárky a uvozovky mají někdy jiný význam a pod tlakem stresu a něčeho jako smutku na jejich správný význam nehledím..) ;)
15. 09. 2021
I wanna die, but my body still wants me to breathe.
Before COVID, my world was full of beasts, monsters and carcasses, but it was a beautiful town with flowers and butterflies in it. Now it's nothing but a ruin filled with death and carcasses, that is suitable just for surviving, but not for living.
It seems like it's no longer suitable for living in.
26. 09. 2021
ČLOVĚK
2nohá stvůra, která
spí v tvém domě,
když spíš a
bdí v tvém domě,
když bdíš.
...Představte si, že k Vám běží Vaše mladší "já".
Měli byste odvahu ho zabít?
- Uvažujete nad "nevím - ano", nebo "nevím - ne"?
28. 09. 2021
It hurts
my thoughts their thoughts
Spent my time living in a- ?
I live in this creeping shit.
Musíš si to odžít, ale bude to nesmírně těžký.
But sweetie, you alredy did.
Will they forgive me? I don't know will you forgive yourself?
I don't know, I am scared.
I am so sorry you have to go through all this.
YIou aarme already DEAD.
Give them freedom. It's is that easy.
Není možné, aby toto nastalo v budoucnosti, lidé se přeci učí ze svých chyb.
Jak je vidno, tak TY NE.
02. 10. 2021
Když si uvědomíš, že musíš přežít víkend.
11. 10. 2021
You have no idea how hard breathing is.
It's hard, it's FREAKING hard.
I should have probably stop smiling at strangers {ve smyslu usmívat, trochu v anglině plavu..}, but that's what they taught me.
They seem OK, so should I pretend to seem OK, too?
Did you ever felt like you don't want to go home, but you don't have enough friends to go somewhere else, so you find yourself standing somewhere at the crossroads in the streets thinking where do you wanna go next?
12. 10. 2021
I was a sensitive person, and they've destroyed me.
Other people have got it worse.
I can't decide whether
you shall live or die.
I feel myself rot inside.
Am I alive, Am I alive?
13. 10. 2021
I can feel myself break into pieces.
Why can't you be honest, this
world is so fucked up.
18. 10. 2021
Zavažte si oči, světem se šíří světlo.
25. 10. 2021
Džusík.
05. 11. 2021
"Běž se vysmrkat", nebo "Jseš zm*d"? [pochopím jenom já]
13. 11. 2021
Historie se mění, zvykni si.
15. 11. 2021
Neztrácej slzy pro tento svět. Ale slzy jsou způsob, jakým lidé vyjadřují, že se cítí špatně.
15. 11. 2021
There are suicidal thoughts running trough my head everyday,
every night I have hands covered in blood
and when I wake up its the same.
For a moment you thought you see me for the last time,
you think you could see me for the last time.
15. 11. 2021
He had his personal truth, and that was why he died.
This is totally wrong. This is pluswrong.
Like where am I? What the fuck is going on here? What am I even doing there?
I am the One. I am here to change the world because it's fucked up.
I came here to save you!
Ok, but close your window, now! You kidding me, your window is open? Close it, now. And stop thinking and obey and do the things I want you to do.
Ignorance is bliss.
But I want to think. And is it wrong, that I see the world with my own eyes and use my own brain to process it?
Yes.
But why would I have my own brain then?
-🎇-
\_/
| |
|_|
| |
| |
| |
You don't.
15. 11. 2021
Nechce se mi věřit, že můj vzor není mým vzorem, ale jsem jím já, sám. Co mi zbývá, ignorovat jej, coby on zůstal mým vzorem? Vyslyšet jej, coby on přestal býti mým vzorem a zůstat sám, mezi nimi? I aby on byl i mezi nimi, nebo snad jen mezi nimi? Já nemohu být mezi nimi, roztrhali by mne jako psi, ale ne hladoví po kořisti, ale jako psiska vyslaná zabíjet, zabíjet odlišné. Jsem příliš jiný, patří to k mému poslání, žít a umírat v ústraní. Pozorovat svět, vidět jeho zlo, vnímat ho, zlo, velice špatně se definuje, stejně jako dobro. Ani dnes nevím, jaký je mezi nimi slovy rozdíl, zlo je zelené a klidné, s gradientem do modré barvy, chladné, poznáš ho na první pohled, naučili tě, jak je(j) poznat, co znamená pro ně, dobro oranžové, ostré s ožehlými konci, hoří, pálí, spaluje zlo, chrání nás, chrání vás, ochraňuje před zlem, nelíbí se mi, neumím ho, naučili tě, jak se má vytvořit, co máš dělat, bys je(j) tvořil pro ně, jak se uctívá. Jak jsme se dostali od vzoru až k dobru netuším.
18. 11. 2021
Once I was.
30. 11. 2021
O ztracení idolů:
Z toho se nevypíšeš.
01. 12. 2021
MUSÍŠ uspět. Celý život se za něčím ženeš, abys pak neměl nic.
Když si užívám života (se snažím užívat si), tak tím obtěžuji ostatní lidi a je to očividně a ušislyšně špatně a potom mám mít výčitky a cítit se provinile a úzkostlivě, že stejnou chybu už znova neudělám/nemám dělat. Když jsou ostatní spokojení s tím, co dělám (což samozřejmě nikdy nejsou, protože to bych nebyla já a ani ostatní by nebyli oni), tak mě stejně nenechávaj napokoji, akorát mě tolik nezjebávaj, ale já tím trpím. Trpím tím, žeajaký žiju život pro ostatní, ale ne pro sebe, a to ani ne z toho důvodu, že bych se jim snažila zalíbit, ale jen proto, abych kolem nich nějak prošla. Když v kontaktu s ostatními myslíte na sebe, tak na vás syčej a jdou vám po krku (tady spíš po svobodný vůli), snažej se vám vtlouct do toho vašeho malýho mozečku, kterej je ještě neznalej a míň znalej než ten jejich, kterej toho má za sebou už hodně, že to, co se právě hodláte udělat/děláte, je pěkná pitomost/pro vás není výhodné, měli byste si to ještě rozmyslet, jste si tím opravdu jisti, jestli náhodou neděláte chybu. Prostě vám tam vkládaj vejce pochyb, svoje vejce jistotyaleohrožení, který vám potom mají způsobit pochyby a strach, abyste se báli, báli udělat chybu, odlišit se proti nim, protože to je nevhodné a nevýhodné a nebezpečné, byste se tím mohli ohrozit. Asi vás za to popravěj, neboco.
Je mi smutno, je mi hnusně a život tady se mi hnusí. Planeta je zatím hezká, ale z lidí je mi na blití.
Je tady hudba (jako třeba Planet caravan); kouzelný západy slunce; kočky s jemnou srstí, který vás maj rádi a vy je; barvy a různý světýlka (duha; hvězdy; barevný ledky jako žárovky a fairy lights; fotky světýlek s bokeh efektem); Kinder čokoláda a Kinder Surprise Natoons; videa mývalů a koček; axolotl; filmy a seroše (Šepot srdce; Království koček; Cesta do fantazie; Doručovací služba čarodějky Kiki, Můj soused Totoro; Red Dwarf); noční vzduch; sníh; déšť; sluneční teplo.
Je tady hudba (jako třeba Pink Floyd); knihy (1984); filmy a seroše (Terminator 2; Matrix; SHERLOCK); krev, selfharm; letící letadla a hřmot z nebe; černá barva; obojek s hroty; poloviční víra, která je špatně; plyšovej lemur Emeritus; hřbitovy navečer; googly eyes na zdi; pan Filuta; moji bohové; hodiny, který jdou o 64 minut "napřed"; personalizované reklamy.
Učitelky mluvící/řvoucí nahlas; hlasitá hudba/televize; vysoký zvuky a skřípání;
Stavy smutku; stavy strachu a prosakování Overlooku (opakuju, jsem v půlce knihy - jestli se tam stane něco horšího (jakože beztak jo), tak se tohle týká jen tý části, kterou mám přečtenou (např. jak se Danny bál hadice a lidi viděli špatnosti, který by jim neměly ublížit); matka; názory matky, který mi zní v hlavě, kdykoliv vidím někoho s barevnejma vlasama nebo tetováním (mě se to líbí, ona tím opovrhuje (takový ty předsudky, který člověka naučí když je malej, a buď u nich zůstane, nebo se z nich dostane, já se z nich dostávám, protože za mě jsou špatně, ale vštípily se mi do paměti tak, že se mi vždy vybaví (+ dokážu předpovědět, jak se matka zachová, co řekne, když se něco ne/udělá; - skoro se nedokážu podívat na člověka, kterýmu to sluší, aniž by se mi nevypočítalo, co by o něm řekla matka))); systém a jeho nefunkčnost a přesto mě nutí být jeho součástí i když mi ukazujou "otevřený dveře", který jsou ale stejně namalovaný na zdi; selfharm; doublethink.
01. 12. 2021
The only thing they do is obey and think for the party - tudududududu 🥳.
01. 12. 2021
Nesnáším konce knížek.
Ten tón, kterým jsou čteny,
to ticho po tečce,
ta nicota,
ta smrt.
02. 12. 2021
A jak na to přišel?
On to věděl.
02. 12. 2021
Sedím v pokoji a najednou "ucítím" pach/vůni sousedky, která je už několik let mrtvá.
Jak a proč?! Kde to kruci má paměť vyhrabala?!
06. 12. 2021
J: Při testování na Cd jsem se třídní zeptala, jak se pozná ADD a Autismus u dospělého člověka,
U: řekla mi, že jestli myslím ADHD,
J: já řekla, že ADD tj. jako ADHD, ale bez hyperaktivity.
U: Řekla, že je to genetická porucha, že tam buď něco chybí, nebo přebývá, že se musely brát léky, který změnily genetickou výbavu, aby se teď vyvinula.
Že tam musí být impulzivita, a že já impulsivní nejsem. Podívej se, vedle tebe, to je impulzivní člověk.
U: Řekla jsem jí, že se cítím jiná a pátrám po tom 'proč'.
U: Ona řekla, že si nemyslí, že se to mě týká, že u mě to bude nějaká dysfunkce s kombinací s něčím, že u mě zapříčiněno mým psychickým stavem, a že autismus, že je těžká porucha, že to ne.
Má na mě složku, s mým jménem, v ní vše, co jsem kdy dokázal
podělat. :)
Prej se mám soustředit na předměty a na jeden předmět nadměrně, že mozek prej vyškrtne zbytečný myšlenky. Že si myslí, že inteligentní mozek má být zaměstnán. Že prej to vidí, že to pomáhá na 30 letech praxe. Má 18letá praxe mi říká, že tento přístup nefachčí, používá ho matka.
Kladu si otázku, jestli, když věci, co se dočtu, že ADHD/ADD/Autistic lidi dělaj mi připadaj relatable, znamená to, že jsem neurodivergent, nebo to jsou jen shody, a ty věci co dělám jsou důsledek toho, že se kolem mě děje to, co se děje, ale zase "divně" se projevuju už od dětství, ale mám vlastní vývoj (= nesetkávám se s moc lidmi). Je toho hodně, a je to komplikovaný. Ale jedno je (mi) jasný, jsem divnej člověk.
06. 12. 2021
Po dlouhé době jsme měli seminář dějáku. Učitel přišel a řekl, že si napíšeme 'společnou práci' a rozdal nám prázdný papíry. Měla jsem na lavici otevřenej všecheníček (= sešit na všechno = zápisy ze všech předmětů v jednom sešitu). Nadiktoval otázky. Všiml si toho sešitu, přišel ku mě a díval se, co tamdy mám (zápis z ruštiny a nadepsanej pondělní rozvrh). Bylo mi to nepříjemný a zeptala jsem se ho "Co je?", neodpověděl a stál mi za zády. Jak odešel, tak jsem se málem rozbrečela, ale udržela jsem se. Nechci brečet ve škole a už vůbec ne v jeho hodině, protože se mu už v hodině jednou někdo sesypal (ne kvůli tomu, co a jak učí).
06. 12. 2021
Já: *sedím ve svým pokoji a přemýšlím, jestli je mý původní písmo škrabopis nebo ne
(mám dva druhy písma, jedno vypadá takhle: lll-LllHol.jlolLjH-lhd-shgahljhmLll-l;
a druhý je asi tak milimetr až tři velký a je kulatější a drobný, takže ho taky nikdo nepřečte
a všichni a nikdo to po mě nemůže přečíst, než já)*
Matka (otevře dveře do pokoje; naštvaným ptacím tónem): Můžeš mi říct, proč nezavřeš dveře na rozhlednu?
Já (zaskočeně se špetkou strachu, lehce obranným tónem): Já nevim, že jsou-
Matka (rozčileně, naštvaně, nahlas): COŽEE?! KOLIKRÁTS PROŠLA, KURVA, TAM A ZPÁTKY, JAKO?! KOLIKRÁTS PROŠLA? ŽE NEZAVŘE TEN DEBIL (tata) V POLEDNE, JE JEDNA VĚC, ALE ŽE NEZAVŘEŠ TY?!! TO MÁM JÍT JAKO KONTROLOVAT NAHORU DVEŘE, KDYŽ PŘIJDU TADY V 7 HODIN?
Já (zaskočeně se špetkou strachu, lehce obranným tónem): Mě nikdo neřekl, že-
Matka (rozčileně, naštvaně, nahlas): KOLIKRÁT ŠLAS DOLU A NAHORU?!! ŠLAS DOLU ROZHODNĚ ZA MNOU, A NAHORU. A TO SI NEVŠIMNEŠ, ŽE JSOU OTEVŘENÝ DVEŘE NA ROZHLEDNU?!
Já (zaskočeně se špetkou strachu, lehce obranným tónem): Mě nikdo neřekl, že je mám zavřít.
Matka (rozčileně, naštvaně, nahlas): AHA, A TO TADY BUDEME ZMRZAT?!! TOBĚ TO NIKDO NEŘEKL, A PROČ VĚTRÁME NA ROZHLEDNU?! VĚTRÁM SNAD V POLEDNE, NE? ŽE TADY NEZAVŘEL V POLEDNE, JEŠTĚ JSEM MU TO ŘÍKALA. A TY SI JAKO NEVŠIMNEŠ?! TAK KOMU TADY TOPÍM NA 21 STUPŇŮ, JAKO, ABYCH PROTOPILA O X TISÍC ZA ROK VÍC, JAKO. PROČ TY DVEŘE NEZAVŘEŠ? TO NEVIDÍŠ, NEBO CO?! JASNĚ. *odejde a zavře dveře*
Matka (ve vedlejší místnosti; nahlas, pitvořivým tónem): ČUM SI S VIKINKOU NA MATRIX, JAKO!
Matka (ve vedlejší místnosti): *asi tak ještě minutu až dvě nadává, asi pro sebe*
Já: *rozbrečím se, a potom se vrátím k písmu*
07. 12. 2021
Na ujasněnou (k předchozímu příspěvku):
rozhledna - místnost v našem* baráku, bez zavedeného topení, vede na chodbu, bez zavedeného topení
termostat - je v té nejvytopenější místnosti, kde nikdo nepřebývá, nejvíc se nastavuje na 21, obvykle na 20, tata se někdy nasere a dá si tam 22
byla u mě kamarádka - dívali jsme se na Matrix
Takhle se mnou mluví v podstatě skoro furt, a mluví tak i s tátou, dnes v noci, dnes ráno, potom jsem s ní už nebyla v jednom baráku, ale to přinde.. ..když nechcu něco sníst (proto sním v podstatě všechno), když nezavřu/otevřu okno,..
Mám takovej pocit, když to dneska přepisuju [a klepou se mi ruce, semtam pobreknu a potom se zas vrátím k psaní], že ju ani nezajímalo, co řeknu, jen mě šla seřvat.
*kterej je stejně matky, protože tata si měl sbalit svou tašku Pilsner- Urquell a táhnout na Gemerskou (tam dřív bydleli jeho rodiče) - to mi bylo něco jako 10??
07. 12. 2021
Jsem se rozbrečela ve škole.
Spolužačka: "Jé, Vali, jsi tady."
Já: "Jeej, ještě jsem nezemřela, ještě jsem se nezabila, je co slavit, žiju další den."
A bum, brečím, kamarádka mě utěšovala a šla se mnou před třídu.
Je to jako kumulativní jed, "malý" dávky, každý den, až je toho na organismus moc a nedokáže to už unýst. Když mě potom učitelka chtěla vyzkoušet na svátky, tak řekla, ať začnu vizitkou, já jsem si v hlavě nachystala větu "Меня зовут", vzpomněla jsem si na svoje jméno (a rodinu s ním spojenou), znova se rozbrečela a ztratila jsem řeč, nešlo mi mluvit, prostě to nešlo, je podobný, ale ještě horší, než když se zakoktám.
Učitelka si to bere nejspíš osobně, říkala, že se snaží mi napomáhat, asi si myslela, že to je z toho, že jsem neměla připravenou řeč a tak že jsem se sesypala z toho.. Děcka jí řekli, že za tím je asi něco víc, a že jsem chytrá a že to dám, ona řekla, že si myslíme, že nám to všechno projde a že se nemusíme učit s předstihem a rozkecala se o důležitosti přípravy na maturu z ruštiny.. A říkala, že by třeba ocenila, kdybych přišla k ní do kabinetu a řekla jí o tý situaci
..Já už (víc jak) 4 měsíce odkládám call na linku bezpečí, neřekla jsem o tom ani třídní, jen se z toho vykecávám kamošce ve třídě. HROZNĚ ŠPATNĚ SE S TÍM OTEVÍRÁ A SVĚŘUJE.
[soriarty, já vím, že se motám v časech při psaným a asi i mluveným projevu, můj mozek s tím má problém]
09. 12. 2021
Lights out
Vypadla elektrika. Bylo mi blbě... tehe.., jelikož z nějakýho důvodu nesnáším výpadky elektřiny. Normální člověk, když vypadne elektřina, tak se lekne (protože zhasne světlo), nebo ani to ne a jde vyplašeně/naštvaně a slepě shánět baterku a nebo svíčku. Já se leknu (protože zhasne světlo) a uvědomím si, co se děje (že vypadla elektřina) a přepadne mě ?panickej záchvat? (ne protože nemám holku, ale proto, že nesnáším výpadek eletřiny), rozbije (😁) se mi srdce, (takový to, jak se člověk prostě hodně vyděsí - asi) a je mi chvíli blbě (bije mi srdce, mám rozhozený dýchání, třesu se (možná proto, že jsem v otevřeným okně a venku je pod nulou, možná proto, že mi v tu chvíli není úplně nádherně). Beru si tictac, Emerita a zahledím se z okna. Za chvíli to přechází.
09. 12. 2021
Já chci moci volně dýchat.
10. 12. 2021
Není mi dobře, přemýšlím nad tím, že odejdu.
10. 12. 2021
Já si ji nechci znepřátelit, ale když ona je taková svině..
12. 12. 2021
Celou neděli jsem strávila mňoukáním a hraním na klavír.
Matka celou neděli strávila řvaním po mě a tatovi a tuťáním, že mi chce udělat perníčky (matka buď řve, ťuťá, nebo spí ('ťuťání' = opak řvaní, tváří se jako milosrdná milující matka)).
Taky jsem se z ní snažila dostat proč řve a jestli zvažuje změnit svůj přístup.
Byla to těžká neděle.
Pro pochopení mý situace by to chtělo, aby čtenář nebyl čtenářem, ale posluchačem, protože ty hnusy, který se vylily z její huby (nepřeju slyšet nikomu) se mi nechcou přepisovat (z pochopitelných důvodů (nechci se do toho dne vracet zbytečně zpátky (a jako text nevyzní tak hnusně, jako když to slyšíte na vlastní uši z (nevymáchané) huby vlastní matky))).
Matka chtěla dělat perníčky.. kvůli mě, protože to se o vánocích dělá.
Matka: "Vali, nandi to cukroví, jak se najim, hned jdu na to."
Já: "Já nechcu."
Matka: "Já ti normálně udělám perníkovy cukroví, jako s medem, akorát tam nebudeš mít perníkový koření, který nemám." (ví, že mám ráda jen perníčky)
Já: "Mami, zopakuj si to. Mami perníky, perníkový koření."
Matka (ťuťá): "Koupim ho příště, nemohla jsem ho tam najít, vůbec tam nebyl, byl tam mletý badyán, třeba."
Já: "Ale já nechci, já chci perníčky, nebo nic."
Matka (ťuťá): "Tak uva-upeču prostě něco, protože je 14 dní do vánoc, upeču prostě něco- "
Tata: "Tak nic nepeč, když nic nechce co pak ty seš hluchá- "
Matka (na tatu, nehezky): "Ticho, já chci něco upict, ticho buď."
...atd
Matka (sarkastickým tónem): "Chudáku, si musiš přišit knoflik. Ježiš, to je ale strašny.
(konstatovacím tónem): No dobry, tak jo. Si to musim dvakrát v tydnu udělat, abych přežila.
(vysokým tázacím tónem, na tatu): Udělalsis to v týdnu?"
..ticho..
Já: "Achbože.
To musí čtenář slyšet, ty tóny se blbě zapisujou a mě to nebaví přepisovat, protože je toho hodně, v podstattě je to směsice:
Matka: já tady dělám všechno, ty tady neděláš nic (na tatu, nadává a poučuje); uděláme perníčky, jo? (na mě, ťuťu, jako by mi bylo 7); ježiši, ty seš ale chudák (na tatu, sarkasticky); KURVA, nedělej to; že jsem vytahla s tym děckem paty z domu jako*, to mám za to, že?! (*byli jsme na procházce, vyčítavě, tata jí vysál koberec v ložnici); nepujdeš do šantovky bez testu na autogramiádu Tarji, vyhodí tě ochranka.. chmm 💋💋, že bys jí dal pusinku, ne?
Co jsme zjistili za neděli: Matka je píča. A já už to doma nemůžu unýst a snýst.
14. 12 2021
Byli jsme na procházce, pobíhala jsem po poli, dělala jsem ve sněhu andílky s rohama a stavěla sněhuláky a potom jim stavěla hroby. ...a nastydla se. Jakmile se o tom dozvěděla máma (úzkostlivá z covidový situace), řvala na mě, že mám okamžitě vstát a vyčistit si zuby a kloktat ústní vodu, a že co budu dělat, až mě v neděli bude odvážet sanitka se čtyřicítkama.. (ŘVALA)
..a že tatínek je metalista, metalisti nečtou články na internetu (sarkastický ťuťu tón)..
Matka (řve): "Neznamená, že PCR negativní, že to kurva nemá!"
Matka (řve): "Podivej se na tu poštu A NECH TO OKNO OTEVŘENY!"
Tata: "Polib mi prdel, já tady nebudu při otevřenym okně."
Matka (sarkastický ťuťu tón): "Jasně, aby ses náhodou nezbláznil."
Já: *v slzách sedim ve svym pokoji*
Matka: "Slyšelas, co jsem ti řekla? VSTÁVEJ, BUDEŠ KLOKTAT, OKAMŽITĚ!"
Tata: "Mamo, nech ju bejt chvilu."
Matka: "Esiže je nastydlá, tak asi byjeme na poplach, kurva, že by nás nakazila, mě i tebe, ne snad. A skončime na svátky v nemocnici? Už vidim, jak se budou všichni tvářit na (pitvořivý tón hlasu) neočkovaného padesátiletého, jako (přestane se pivořit) a na mě.
Mtka (na mě, ve dveřích): "ŘIKÁM TĚ VSTAŇ, VYKLOKTÁŠ USTNÍ VODU, HNED, zežereš tatovi céčko a dostaneš šalvěj."
Tata: "Nech ju bejt "
Matka: "Ty drž HUBU!!"
Tata: "Kurva nech ju bejt."
Matka: "Akorát tak ČUMIŠ DO facebooku."
..vymejšlí kde jsem chytla covid (bylo to obyšejný nachlazení) ..a hádaj se.. .. a řve na mě.. ..a já jsem z toho v troskách..
*o pár kurev později*
Matka (ke mě): "Tatínek je inteligent, až skončíš v nemocnici, tak su zvědavá, co na to budeš říkat (pitvoří se) mamo, měla jsi zase pravdu, hlavě že jsem měla pravdu, každý svého štěstí strůjce."
18. 12. 2021
😟 18. 12. 2021 sad
19. 12. 2021
😖 😣 19. 12. 2021 (20.12) worried
20. 12. 2021
Odjela jsem z domova ke kamarádce a od rána jsem byla v šílený úzkosti z toho, co na to řekne matka (od který jsem zdrhala).
Kamarádka (v autobuse): "Zamávej svýmu domovu."
Já (směrem k baráku a matce): *ukáže fakáče*
Já:*mává normálně* Mávám Normanovi a Jupině a Emeritovi, ty mám ráda.
V ŠÍLENÝ ÚZKOSTI.
21. 12. 2021
Jen jsem si tak uvědomila, že jsem vlastně u cizího chlápka, chytrýho introverta, má rád psychologický horory, v do mě, uprostřed lesa. A první noc nás nechal pustit si seriál o seriovym vrahovi, kterej uškrtil lidi kabelem.. 😁
A koupil si brousek na kuchyňskej nůž. 😂
A kurva. 😉
25. 12. 2021
My heart pounds for you but you are a girl. (a ještě k tomu (asi šťastně (doufám)) zadaná)
26. 12. 2021
He was a punk, she did balet and they created the dance of death.
(27. 12. 0:36 ~ takže 26. 12.)
What can I do in order to stop the pain?
You can go to sleep or go to sleep forever.
27 + 28. 12. 2021
Je to jako by vás vtahovala černá díra. Každej den každou vteřinu, když zrovna nejste myšlenkama pryč v jiným světě, tak vás táhne za nohy a chce se vás pohltit a vy se chytáte všeho kolem, ale nic vás nemůže udržet a všechno se vám láme pod rukama.
Deprese je to, že jste smutný, že nosíte černý stíny, že pláčete než usnete ve 3 ráno, že se vzbudíte v 11 a vylezete do světa až v 1 odpoledne (protože každá vteřina jinde je jako hodina v nebi), že nedokážete udělat nic, že neplníte svou práci (protože se snažíte jen být, přežít, zde, ale jste někde jinde, protože jen tak je možné přežít zde), že se vám nechce jíst, protože vám všechno chutná jak písek (nemám covid a předpokládám, že písek nejíte s chutí) (= že jíte za dva a nevytáhnete paty z baráku/pokoje, nebo do sebe v 1 odpoledne hodíte snídani a jste venku, dokud není fakt pozdě a necítíte prsty (ale to ván ani nevadí, je vám to prostě jedno) upr. 29. 12. 2021), že se celou noc snažíte ubránit poškrábání si ruky, protože včerejšek vám nestačil (chcete to udělat, ale nechcete, a tak to oddalujete slibováním, že to uděláte a vybíráním místa, kam přijde další viditelný poranění (protože psychický násilí není vidět), tak, aby to dávalo smysl obrazec/text..), rozpadáte se v pokoji, řvete (ne ve smyslu nadávat, ale ve smyslu 'vypouštět páru'), práskáte dveřma.., že se potulujete v prosinci venku někam jinam, ujdete 16 tisíc kroků jakoby nic, zdrháte od domu a od lidí, jdete tam, kam vás nohy zavedou, se sluchátkama na uších a v nich nejnovější písničky (Hudba) o sebevraždách a depresi, protože v nich je to, co cítíte (nebo si to tam najdete)*, a celou cestu přemýšlíte, jestli vám bude stačit ten nějakej psycholog, ke kterýmu chodíte (byla jsem tam dvakrát, asi nebude), nebo nebude, a že chcete zhebnout, ale nechce se vám s tím dělat, že si radči nevyhledáváte způsoby jak se zabít, protože to pro vlastní bezpečí nechcete vědět, že se vám vybavují vzpomínky z "dětství", krerý měly být dávno zapomenutý, protože jsou hnusný (jak jsem se s mámou přetahovala o kabát, když jsme se s tátou stěhovali od ní pryč, nechtěla mi ho dát, volala jsem pomoc, ale sevřelo se mi hrdlo a nešlo to a utrhla mi knoflík (zima 2018), (jak jste se (nevím v kolikati letech 13?) pokoušeli (a pozor, teď to bude vtipný a naprosto tupý) udusit se pod peřinou, aby jste se nedožili dalšího dne (haha, jsem psala, že to bude vtipný, tak proč se nesmějete?). [upraveno 28. 12. 2021]
* odkazy na yt/text (hudba, která +- odpovídá mým myšlenkám, zeslabte si repráky ;) přečtěte si aspoň text):
Falling In Reverse - Popular Monster:
https://youtu.be/jakpo7tj7Qw
Popular Monster - text
Asking Alexandria - Let It Sleep:
https://youtu.be/7appuMrrn7U
Let It Sleep - text
Bring Me The Horizon - Shadow Moses:
https://youtu.be/-k9qDxyxS3s
Shadow Moses - text
Sleeping With Sirens - Better off dead:
https://youtu.be/bIH25CP2wc4
Better Off Dead - text
Bring Me The Horizon - Drown:
https://youtu.be/TkV5709EG5M
Drown - text
Bring Me The Horizon - Teardrops:
https://youtu.be/ydKCjQpaanQ
Teardrops - text
A potom, když roditelja přijdou domů., tak s váma matka řeší, jestli budete jíst králičí polívku (už po dvacátý za tři dny jí říkáte, že ne) a nevidí, že se rozpadáte, a táta, ten vám řekne, že vás vidí, ale neví, jak vám pomoct. A řekne vám, jestli to není tou celiakií, že by to časově odpovídalo (odkdy jsem v hajzlu), ale úplně ignoruje fakt, že mi v tu dobu docházelo, co se doma děje, a taky se staly další zážitky, ze kterejch si nesu traumata jak prase (vyjádření velikosti (velký/vážný), ne zvíře) a nepomohly mi s chutí do života (asi proto jsem se snažila usnout a nevzbudit se víc.. [upraveno 28. 12. 2021]
A máma, ta matka, vám řekne, že to chce dělat něco pozitivního, a vyčte vám, že celej den jste zalezlí v pokoji. V pokoji poslouchám hudbu o smrti a bezradnosti a to mě drží při životě. Necítím se v tom být sama. A pálím svíčky (který jsem si vyřvala, protože je to můj pokoj (a mámě vadilo, že jí bude ta svíčka vadit (ona v mým pokoji (doufám) čas netráví))), (to jenom tata mi chodí do koupelny, když se sprchuju a řeknu mu, že tam jsem a sotva se stihnu omotat ručníkem než otevře dveře (zeptal se mě, jestli tam jsem, a řekla jsem mu že jo) a potom, když se ho zeptám, co mi chtěl, tak mi nechtěl nic, tak proč tam kurva lezl?. [upraveno 28. 12. 2021]
A jsou to i lidi, kteří vám nepomohli, protože jste jim byli u prdele (mluvím k vám všem krom Viki a taty), protože nevěděli, jak vám pomoct (Viki a tata), nebo vám řekli, že jestli nepřidáte, tak vás nepustí k matuře (mluvím k vám paní profesorko B).
Tyvole, já se snažím nezhebnout, mě je matura u prdele.
..není, ale představte si, že po vás jde gang (ppB), a vyhrožuje vám, že jestli mu nedáte ty prachy, co mu dlužíte, tak vám usekne malíček (kurva useknou mi malíček, useknutej malíček je hodně velkej průser)
a jde po vás i druhej gang (deprese/psychickej stav/topit se/být na dně), kterej vám vyhrožuje, že jestli mu nedáte ty prachy, co mu dluží vaši roditelja, tak vám upižlá nohu. (ha?)
Oba dva jsou velký průsery, ale ta noha je o dost větší průser a tak vám je malíček celkem u prdele a navíc nevíte, jestli vás ten zkurvenej sadomasochistickej gang, kterej uplácíte vlastní krví nedostane dřív.
A že kurva nevíte, jak z toho ven, a jediný východisko vidíte ve smrti. Protože i když změníte bydliště a dostanete se z toho baráku, tak cítíte, že se to s váma potáhne dál, že už je pozdě, na to, aby zabralo jen odstěhovat se, protože temnota už vás má a jen tak vás nepustí. A navíc není kam utýct. Takže budete pozorovat vlastní mysl, jak se rozkládá a pomalu s sebou bere i vlastní tělo - jak nám jednou říkala nějaká ženská na školním výletě, že nějakej drug addict měl bad trip a byl rozkrádající se rybou, ze které odpadaly kusy masa.
Ušetřim za drogy, stačí mít jen milující rodinu, kdy si píšete do deníčku že mamce někdy do hlavy vleze Keťas (ztělesnění zla, když mi bylo tak 8), kdy dáváte mamce růžovožlutý přání k narozkám/svátku s tulipánama a "Všechno nejlepší a už prosím nekřič", kdy schováváte nože, když řve matka na otce.. Ještě tady TO šlo zastavit.
Teď píšete blog (kterej měl bejt o fotkách kytek) a brečíte v pokoji, a přemýšlíte, jestli byste brešeli na matčinym pohřbu (ne). A jaký songy chcete mít na svým. A kam utýct (že není kam, než tam, kam vedou potůčky krve (jsem tak v prdeli, ale mám vysokej pud sebezáchovy a nebo je to tím, že ně vychovávala toxická úzkostlivá matka a v18ti se ptám jestli můžu jít ven.. [a roditelja.. můžu se zabít? Teď víš, kolik je hodin? Ne, abys šla někam do lesa blbko. Kam chceš jít?])). Někam, kde není to, co je tady. Třeba by stačilo, abych tam nebyla já.
Tady už TO nejde zastavit.
27. 12. 2021
And I am just asking, how far do I have to fall to hit the bottom?
Do I have to hit the bottom to drown?
Z toho se nevybrečím.., nevidím jinou cestu ven. Bude to se mnou všude.
Spousta rozdělaných věcí, žádná dokončená. Myslím, že konečně začnu se životem... tehe.
Všechno nás to všechny jednou sežere. os. 206
28. 12. 2021
Nemůžu od toho utýct, nesu si to všude s sebou. Nemůžu se toho zbavit, je to příliš zažraný ve mě, tvoří to většinu mě. Je to jako parazit a vynechává mi kvůli tomu srdce (pocit). Zabíjí mě, požírá a vyžírá mi životně důležitý orgány. Zabíjí mě to, a je jen otázkou času, kdo bude mít v ruce zbraň (vražednou). Už nemůžu (takhle, ale není jak jinak) dál.
I could burry yer alive, just to see yer being dead. ~
29. 12. 2021
Tata mi říká, že to příliš řeším, asi zapomněl. (nedivila bych se, jestli to vypustil, nebo si nepřipouští plnou sílu)
Já nevím, jestli je to se mnou tak špatný, ale asi jo, když se v 10 v noci toulám po městě a pryč z něj (25 978 kroků), jenom proto, abych nebyla doma (v tom baráku, s těma lidma, v tom městě (you made me hate this city)). V uších hudba, která nahrazuje mý myšlenky (nechci je poslouchat, nechci být v tichu (zrovna teď), v hudbě jsou ty samý, ale takhle zní líp).
Jediný, koho mám, je moje kamoška, která to nemá doma super, ale nemluví o tom, že prej to není tak hrozný ((?!) byla jsem u ní 3 dny, tak to vím ... a sesypala jsem se z toho, co se stalo (jak nečekané), (?jsem slabá?, co když to tak má doma každej, a jen já to nezvládám?), a můj plyšák Emeritus (10. 2021), na kterýho jsem se v 18ti navázala. :) I am broken.
Happy song is therapy.
Ťupání na klávesnici vypadá jako tvorba hudby, různý tlačítka, můžou znít různě. (světlá chvilka)
Po tom všem.. se divím, že jsem (ještě) tady.
30. 12. 2021
Vyrvěte zářivky a hrr na ně.. ..to bude řežba!
31. 12. 2021
Dnešek je pro mě těžký.. Nemůžu (nechci ven) v noci (takže nemůžu pryč z baráku toulat se do ulic), protože se lidi baví ohňostrojema a pro mě (s mým lekáním) by to byl chaos (a bude to možná i jen tak z domu). Zjistila jsem že to, jak snáším bouchání z ohňostrojů, se zhoršilo (dřív mě bavilo je pozorovat (se zacpanýma ušima)), teď, když nevím kdy mi roditelja otevřou dveře do pokoje (a otáčím se na židli, kdykoliv se mi zdá, že slyším zvuk tomu podobný (to bouchání tomu lehce odpovídá)), mě více či méně negativně rozptylují (hmm, zní to, jako by barák byl přímo u fronty (akorát neřvou lidi bolestí (to přijde hehe))). Anorexie* mi vyčítá sežraný chipsy. OCD* dneska dostala novej výboj, protože PTSD* potkala něco, co potkat nechtěla. RSD* nemá radost z několika mnou špatně napsaných slov ve včerejší konverzaci..
Takže sluchátka na uši a wish me luck. Naštěstí se dneska (aspoň zatím) tak moc nerozpadám.
*self-diagnosed, takže to berte s rezervou
A taky se mi aktualizoval vzhled přehrávače hudby na mobilu (neee).
A notebook po mě chtěl přejít na Windows 11, kde je hlavní panel pouze dole (tvl, kdo by chtěl hlavní panel dole??).
Dnešek je plnej změn, ne že bych změny neměla ráda, ale nemám).
2022
01. 01. 2022
A navíc jsem si v noci impulsivně ostříhala vlasy (o 1 pitomej cm), nelíbí se mi to, takže další (nechtěná) změna navíc.
Když si chci ostříhat vlasy (přistřihnout, zkrátit)(stříhám se sama), tak si musím být OPRAVDU JISTÁ, že si je chci ostříhat. Jinak z toho mám ten blbej pocit, kterej mám teď. Ne že by mi to neslušelo (nesluší mi to vždycky 😉), ale ten, že to prostě nesedí, ale bohužel vlasy jen tak nevrátíte zpátky. Takže příště, než si vezmeš, Werthee, nůžky do ruky, tak se pokus zastavit, počkej do druhýho dne, a nedělej to impulsivně!!
Pamatuju si, že jsem si jednou ustřihla jeden blbej pramínek (5 cm) a sesypala se z toho. Teorie proč: 1. vlasy se nestříháš sama (porušení pravidel); 2. impulsivně - náhlá (ne/chtěná) změna ? (hehe, taky to bylo, když jsem si chtěla udělat emo patku -_\\ (2018, 2022) (když vás chce něco najít, tak si vás to najde. A to je děsivý. A nebo zapomínám na to, co jsem našla (a byla) (a to je taky děsivý) a jen to najdu znova. ¯\_(ツ)_/¯))
A to podobný s tričkama, voňafkama,.. radči si na sebe vezmu to tričko, který zrovna teď nosím ráda a mám ho nasobě už pár dní, než abych si vzala čistý (který na sobě mít nechci).. mimochodem právě proto mám v podstatě jen trička, který se mi líbí (a jsou černý (až na dvě maskáčový)), a taky právě proto chodím furt v tom samým oblečení (jedněch riflích a jedné mikině).
A s jizvama z selfharm (proč se to v češtině jmenuje sebepoškozování, když je to spíš sebeubližování?), musím vybrat místo tak, abych cítila, že tam ta jizva prostě sedí (pokud se nejedná o doplnění obrazce), protože někde prostě nesedí (dám ji tam a následující den mě napadne, že by se z předešlé dal někdy vytvořit obrazec, ale už to nejde, protože je tam ta novější (hehe asi intuice)).
Jizev nemám tolik:
, , , ,
⛧
⸸
:|
||
02. 01. 2022
I've lost my past,
I'm lost in the present
and I'm losing the future.
Matka se mi hnusně podívala do misky (udělala jídlo, který nemám ráda a zjišťovala, kolik jsem si vzala) a dívá se na mě jedovatě, za všechno můžu já, když na mě řve a já na ni zařvu, tak jsem nevděčná a ona je chudinka (vadí jí, že mám sluchátka), táta mi leze do sprchy.
Vyčerpávající návštěva u babičky, děda byl ožralej, všichni mluvili nahlas, dlouho, blízko.
Skrývám pláč, protože se mi vždy dostane jen znehodnocení.
OCD myšlenky jsou silnější, těžko se zaháněj.
Je toho moc (na mě moc).
Zítra do školy, kde mě seřve učitelka, pokud se dřív nesesypu.
Nevím, co mám dělat, nevím, co mám chtít. Být, či nebýt.. I být, ale někde jinde.
08. 01. 2022
And they skinned them right in front of my eyes. ~
09. 01. 2022
I'm sick of being alive, but I do't wanna die, kinda wanna die.
Not sure if I should do it, not sure if I could do it. The answer sounds like 'no', but seems like 'yes' to me. No other poeple seem to bother. I am standing at the crossroads, the lights are red, should I go?
Should I run into the light like it's there to save me from my memories?
Not sure if I should do it, who else if not me?
The time is up, I've ran for too long, outrun my body looking for an escape. I'm gone.
The thoughts of unliving myself seem strangely familiar.
The fact that one part of my brain is trying its best to keep you alive and the other is thinking about how to set you free.
11. 01. 2022
I am losing the game.
12. 01. 2022
,,
REDЯUM ⛧
|||: ,,
⸸
20. 01. 2022
Když neposloužím jako potrava pro květiny a motýli, tak budu živit alespoň oheň.
23. 01. 2022
Not again, you should be gone.
Please, tell me it's a dream, it's an awfull recurring nightmare!
I want to wake up!
Please tell me it's a dream!
Not again!
This shouldn't happen the first time.
Not again!
24. 01. 2022
We're fucked,
we're doomed,
there is nothing we can do.
As long as I am alive I have my body, so I can draw with the blood on the body.
You can hide in the dark, but you can't hide from the dark. / The dark can hide you, but it won't hide you from the things that are already hiding in it. They have lived there for too long that they got used to it. They see you.
Rád bych zabíjel ve snech, ve snech cizích lidí.
Čistá vražda, trauma zůstává, mysl černá, čistá. (Ne)klid.
Nic se nestalo. A přece jsou mrtví. Brutally kiled.
25. 01. 2022
And now I am traumatized for the rest of my smile.
Something is living in me,
it's like a parasite,
feeding on my brain,
shitting on my dreams,
fulfilling my mind with rage.
Or is it?
How am I supposed to survive?
A proto chodíš do tmy, aby ses necítil sám?
How did we end up in this situation,
in this state of mind - with these thoughts,
locked in a dark room without door.
How?
26. 01. 2022
We stare from the window bursted into tears
feel so alone after all these lonely years
without love
Only thing we know is thinking about suicide
asking for help from the stars
Hope I will find them in your eyes
someday
Cuz I know I love you
This is the way
love feels
We feel our life running away trough our hands(?)
can't grab you in my arms and pull you to my body whispering
I love you
Can stand near your grave bringing flowers
whispering I love you
We will meet at the stars.
~ raw
27. 01. 2022
Kinda nice mental health break, cos it's the break from the nice mental health.
No one can save me,
no one can pull me out of hell
and I am not wven sure if I want them to help/save me
I don't know if I want their help
if I should admit it.
I want to drop on everyone in my life
including me.
I didn't choose to be put in this situation,
but now it's only my fault if I don't ever find my way out.
Out of what? Out of hell.
I grew up in hell, but I feel like the devil.
They've lived in heaven and they are the angels.
Please save me! Save yourself.
The angels say I am the devil.
I still held hope it would come to end.
28. 01. 2022
All the time i was in heaven, I was just blind.
I had the angels right in front of my eyes.
The angels are the devils and the devils are.
I need change!
At least you've tried. You are still average. Maybe if you'd tried more, you won't be the average, but the damned.
We want to fly
but they've pinned us to the ground
and torn our wings off.
BMTH You helped me survive the hell i live in.
I don't want to kill my imaginary friends.
30. 01.2022
Koluje ve mě její jed.
31. 01. 2022
Když máš narozky 1. 2., zabi se 29. 2.
Proč mají lidi trička sepraný?
V nich choděj.
Já taky.. asi musí být starší.
Počkej, až ti bude 28.
Mě nebude 28.
27/26? Bude ti (mi) 19?
I wanna fade away.
Měla suché rty, její polibek chutnal po krvi.
02. 02. 2022
Bys byla hnusná mrtvola.
Sry, ale cože?
[..když se tvoje "pocity nedostatečnosti" promítnou do tvého posmrtného života..]
Si musíš najít někoho, kdo si bude myslet, že seš (budeš 😈) hezká mrtvola.
Jako sebevrah se budu muset naučit self-love. 🤣
Je mi blbě.
Nekecej vážně? Jsem si nevšim.
Hm, to nikdo.
Sorry.
*emotional damage*
Přežila jsi 1/12 roku.
Ok, dobře, a co z toho mám?
Zbytek roku.
A co z toho budu mít?
Je to jako droga.
Zdravý životní styl je droga?
To, co provozuju se nedá nazvat zdravým životním stylem.
Parodie na zdravý životní styl.
Parodie na život, parodie na smrt.
Ach ty můj básníku, prokletý.
Příjem?
Nee.
I wanna die, but I'm scared to death of dying. I can't decide.
03. 02. 2022
Jak mám mít rád život, když jediné, co mi dává je utrpení a smrt?
You've chosen to fight.
So fight with your bare hands
roztrhá ti paže, sedře kůži z kloubů prstů,
zláme žebra
a jediné, co ti zbude bude bolest
a možná zaslepující pocit
vítězství.
Them: *stare at my scars*
Me: "Don't look!"
Them: "No, show me, do you have something written there?"
Me: *shows it to them cause I've lost patience*
Them: "Jseš pako."
Myslíš, si, že ví, že v jejich ulici žije psychopat?
I don't know if I wanna live, but I dont' wanna do it.
The reason why we cry is that we know that we are so close to the grave and that we could easily lose it. That we see our bodies decaying in the grave.
04. 02. 2022
T: Můžu se podívat?
W: Ne.
T: *natahuje krk a natáčí sešit, aby to lépe viděl*
W: *bere sešit a obrací ho*
W: Řekla jsem ne, respektuj moje ne.
05. 02. 2022
Matka
M: A koupila sis ty vložky? (ťuťu/normal)
W: *mlčím*
M: A koupila sis ty vložky?
W: *mlčím*
M: Se tě normálně ptám.
W: *myslí si: hmm, nabírá na síle*
M: Ti nestojím ani za odpověď?
W: *myslí si: uslyšíme, kam se to dostane*
M: To ti matka nestojí ani za odpověď?
W: *myslí si: hmm, když nezabírá hrubost tónu (psychický nátlak), dojde k fyzickýmu kontaktu?*
M: Matka, která tě živí a šatí ti nestojí ani za odpověď? (hnusný-hrubý-"ty nevděčné dítě" tón)
W: *mlčím, zalívám si kafe (vroucí vodou, na kterou jsem se zadíval až příliš zvráceně fascinovaně, odcházím se sesypat do pokoje, protože 'co to kurva?!?!'*
Tata
T: *sáhne mi na vlasy*
W: Nešahej na mě, nemám to ráda.
T: Ale noták.
.. a teď mi někdo řekněte, jestli a jak mám k těmto lidem mít důvěru a mít je ráda..
Dnes při cestě doněkam, když jsem nějakým způsobem ocitla na hřbitově (se stává), mi došlo, že nemám "maminku, za kterou bys s láskou v srdci k jejímu hrobu chodila", a ne z toho důvodu, že to, co mi dalo život ještě nezgeblo. Mám jenom "to, co mě živí a šatí + děsí, ničí a dává emotional damage".
Na začátku roku jsem měla 2 sebe, 1 kamarádku, 1 kamarádku, 1 tatu-kamaráda. Těď mám 2 sebe.
Táta mi říká, že se nemám zabíjet, protože děti nemají umřít dřív, než jejich rodiče.
Jediný co mě tady drží je to, že to nejsem schopná udělat, a nevím/nejsem si jistá, jestli to chci udělat ..teď. Ale nežiju pro ostatní, těm jsem jedno, a stejně mi nevěří, a nerespektují mě (díkec, že mi nepodáváte ruku 😉), žiju jenom sama pro sebe. Nechci ukončit svůj svět, protože sebevražda není power button, ale erupce slunce, která zapříčiní zničení elektrické sítě, navždy. A se zabitím sebe bych zničila nejen sebe, ale i mý imaginární friendy a moje myšlenky, který se mi líbí, protože mi zdokonalují realitu (což je zábava) a celý můj vnitřní svět.
Hele, blíží se Valentýn a já jsem furt sama, bez nikoho, kdo by o mě měl zájem/strach/měl mě rád a nechtěl mě jen využívat a manipulovat. Což je nahovno (ne to, že nemám ve svým životě dalšího manipulátora (díkybohu), ale to, že nemám ve svým životě někoho, kdo by mě měl rád, jenom sebe).
17. 02. 2022
Love hurts,
and aren't people just a bunch of sadists and masochists trying to find each other?
16. 03. 2022
What if someone's gonna point a gun at you
what are you gonna say
please don't
or please do
Why do people do it
Don't they have trust issues?
Or they like it for the adrenaline that comes from them?
18. 03. 2022
It's [bad] when it becomes real.
3 relevant answers for one question, none of them is right.
24. 03. 2022
Why do I feel like I look better when I cry?
16. 04. 2022
Z poznámek v mobilu:
Vždyť víš, že se biju o každej den.
No vidíš, aspoň něco vyhráváš, nebo prohráváš, já nevím.
Já nevím kde jsem, já nevím kdy jsem, já nevím co jsem.
Musíš to pořádně zasealovat, ať ho udusíš.
...A udušenej králíček... To se neříká.
Bych mohla vylepšovat plyšáky. Našít jim místo hlavy lebku. Real lebku. Ale pozor, já tu lebku mám.. Ne Vali, nebudeš mi exhumovat zvířátka.
Je se mnou něco v nepořádku.
Já (k tatovi): Už vim, jak se bude jmenovat králíček. Udušánek, protože kurva ten igelitovej pytel.
Tata (o paní): Ona nám ho furt krade *strčí si ho pod tričko*.
Paní: Já mám doma pejska, on by si s ním hrál. On by s ním spal.
Vtip je v tom, že jsem právě plyšákovi přiřadila status mrtvoly a ona si 'tu mrtvolu' strčila pod triko, a ještě řekla, že by někdo dobrovolně spal s 'mrtlovou'. Haha.
Já nevím, jestli chci žít, nebo zemřít.
Ale je to lepší, než se bát.?
Já nevím.
Celý život strávím tím, že se biju o život. I'm just like my ancestors.
It looks like a chase. Life is fun. It's fun. But when you die what would you have left~?
Nothing. Totally nothing, I guess. I hope. I would get eaten by the worms. Or they will burn me. I will feed the flames. I'll end up like a tree.. People like trees, don't they.
Yea, but they like them cos they burn them and it gives them warmth.
😈 You can burn people to get warmth.
21. 04. 2022
It's not fear, it's the ability to distrust.
,,
REDЯUM ⛧
◯ |||: ,,
⸸
23. 04. 2022
Nemám na to <3,
být či nebýt?
zemřít či žít?
tady ne.
3:)
Chci to skončit?
Musíš to udělat rychle a impulzivně, jinak tě zastaví pud sebezáchovy.
Tyto slova bolí. Bodají jako dýka.
Nechci tady být. Nebaví mě to. Nelíbí se mi tady. Ale nevím, jestli chci odejít. Já chci odejít, ale bojím se toho. Bojím se umírání a možná i smrti.
Zemři, zmrde. Zhebni.
Zemřěte, všichni.
Má to cenu, tady být?
Já vím, že to neudělám. Vím to, protože jsem tam už byla. Vím, že to (není) nebude tak lehký.
24. 04. 2022
I'm trying to keep myself alive. Somehow keep through it till I find help.
Možná, že kdyby mě ~zavřeli~, tak bych mohla maturovat na druhej termín, na podzim, a teď už bych se mohla ~léčit~. Protože takhle ta maturita stejně bude stát za hovno.
04. 05. 2022
Did I choose right?
I feel like a pray.
06. 05. 2022
Je lepší, když člověk zabíjí a cítí, že zabíjený trpí, ví o jeho utrpení, je si ho vědom, nebo když zabíjí člověk bez soucitu?
Když si koupím kapra, abych ho doma rozřízl zaživa a rozebral na kousíčky, zatímco ho prve neomráčím, tak vím, nějak cítím, že je to špatné, vzhledem ke kaprovi necitelné.
Mě by to zajímalo, možná bych to udělal rád, ale kvůli kaprovi se mi to nechce dělat.
Kdyby mu to někdo udělal a ani by necítil, že kapr trpí, nebylo by to příliš necitelné, příliš obyčejné, zbytečné?
09. 05. 2022
Close your eyes and count to 10,
hope we'll never, meet again.
Close your eyes and count to 10,
they should disappear.
When all your nightmares come true,
you disappear.
Close your eyes and die.
~ raw
Slit every opportunity out of your life,
Slit your live at every opportunity,
Die.
Slit your family away, Slit your problems away, Slit them away, Slit yourself out, Slit yourself into the ground, pre-chop the food for the worms, can't wait for my turn to turn into butterflies, them feeding on my grave, the bitter anger, the hate of themselves, watch them bite each other, bite the ears, nose, tongue, lios, limbs, lungs, gut, wash their brain out, watch them turn into monsters even you can't draw, what are you left with are bones, meat, skin, and 0-thoughts zombie, split the wound, that's been itching for yoears, are there any news, you are slowly disappearing, scar has been forgotten a long time ago, the problem stayed the same, and spit in their faces as they cry at your funeral. Watch them cry as you laugh, they didn't cry sooner. They weren't for you there when you needed them the most. They were never there. So why should you be.
My headphones are dead. They have died the night I did. Idon't want to lose them. Without them I am 1 'close friend oassed away' closer to death. I don't wanna give up on them, been reviving them for an hour straight.
10. 05. 2022
You lie on their chest. It feels like a human, but you hear no heartbeat. They're dead. And all of it is your fault. You didn't fight enough. You gave up fighting. I couldn't fight the voices anymore. They won the prize of dead, so did I. They took me with them. I took them with me.
15. 05. 2022
Už je se svým bráškou.
Piču. Jeho tělo hnije někde venku, beze mě.
Teď je řada na mě.
Vyber si čemu chceš věřit. Je tu s tebou, je na obláčku, hnije bez tebe, dýcháš vzduch s příměsí z jeho mrtvého těla, hnijícího někde kurva beze mě. Moje láska. Můj přítel. Další ztráta. Mourí. Další díra prostřelená do srdce. Přímý zásah. Krvácím. Krvácím. (1. "ze srdce" metafora; 2. "ze žil" zatím taky jenom obrazně, ale jelikož mě tady teď drží o bod méně, tak se bojím, že to teď bude mít Hroznýš snazší). Tichá bolest, prázdno, zírání do neprostoru. Upití z Monsteru, pohled na hodiny, 21:33, IT nestíhám, zítra mě vyhoděj, maturuju na podzim, další ztráta - sluchátka. Zklamu je, všechny je zklamu, nebo ne. Nemám na to, a bojím se, že na to mít nebudu a na to mít budu (že na to mít budu, až na to mít nebudu). Že si vytáhnu Vyhoďme ho z kola ven, nebo Pán much (který jsem nikdy nečetla), že v IT si vytáhnu sestavení počítače a popis součástek, že si nevytáhnu tiskárny, kurva já vím úplný hovno!! Běžte si do prdele s tím, že starosti a strachy má každej. Já mám starosti úplně o někoho jinýho a strachy taky jiný. Kam se hrabe maturita, tam mám jistotu, ale v tom "ostatním" vlastně taky. Jsem v piči. Teď bude snazší odejít. Je to jako by vám někdo pomohl s podřezáním žil. Jako když vám hrozí smrt pádem z výšky a vy se držíte za prsty a někdo se vyžívá v tom vám je jeden po druhým odšprncávat, popř. odkrajovat, podle toho na co si vaše představivost troufne. Kurva, jsem po ztrátě a nikdy nebudu po po ztrátě. Normane Batesi, měla bych ti napsat básničku, to tak lidi dělaj.
SOAD - Lonely day
pay attention to the last line
20. 05. 2022
[text, ale ~raw~, takže tady nejni]
22. 05. 2022
So, how do you like living, after 4 shots?
It's ok, until it hits, and it hist really hard.
Květen 2022
Mám po matuře. Nevím jak, ale mám. Zvládla jsem to, nebo mě prostě nechali projít, když viděli toho divnýho kidda v obleku. Hehe, učila jsem se to přes svaťák a itka jsem "zvládla" poslední noc s Monsterem vedle sebe.
[víc si nepamatuju :P]
17. 06. 2022
[~raw~ text ->not here]
I'm trying to become the best version of myself.
Why do you like those kind of things?
I don't know, maybe I'm weird, maybe I'm just normal.
20. 06. 2022
On one hand you see my mental health history. And on the other hand you see my mental health future.
Jsem jako můra se slabostí pro ťapání na pavučiny.
25. 06. 2022
Neměla jsem to dělat.
Koupila jsem žiletky, na výtvarný projekt.
Ale bojím se, budu je mít doma.
Tohle může zabít člověka (sklesle a zároveň fascinovaně na ni zírá).
Tak a je to. Koupila jsem si žiletky.
29. 06. 2022
O krok napřed, zase na špatné cestě.
Díky, že jsi tady se mnou. Já se jen snažím chránit svoje žíly. [na vysvětlenou: rozhovor mě se sebou]
Červen 2022
Vsechno se posralo ještě víc, než mohlo.
?
Merch BMTH, tenisky Converse, Killstar...Yaay!!!!
01. 07. 2022
I wanna continue, but part of me would like to see me dead.
It's all fun & games but I don't wanna play anymore.
It's all fun & games until they pull a knife out of their pocket and put it to your neck.
It's all fun & games until they point a gun at your chest(?). Dance motherfucker!
02. 07. 2022
Hádka rodičů, která mi otevřela starý rány a rozjebala mě na několik dalších dnů (kterejch jsem ani nevěděla jestli se dožiju).
KURVA
Cítím se, jakoby zítřek neměl nikdy přijít.
03. 07. 2022
Life is an escape room from which you can't escape and if you do there is death waiting for you.
Proč mám vůbec takový myšlenky.
What are you thinking about?
About killing kids. It can't be that hard. You grab them, hold them tight.. Slit their throat, wait a za chvilku je po všem, jenom uklidit mess, a to se dá snadno, když dobře vybereš místo a zbavit se těla to taky nemůže být tak těžký.
[Než si začnete myslet, že jsem nějaký dětivraždící maniak.. Bylo to o mě. To dítě jsem byla já. Přemýšlela jsem o tom, jestli, kdyby se mi naskytla možnost, bych zabila sama sebe jako dítě, aby můj život nepokračoval a já se nedostala tam, kde jsem teď. Tímto se ti, mé vnitřní dítě, omlouvám.]
Bojí se pavouků a fascinujou ji, bojí se kostí a chce být hrobníkem, bojí se elektřiny a jde na elektrotechnika.. Bojí se žít a nezabila se. Tím se to vysvětluje.
04. 07. 2022
To přináší vzpomínky, proč mi to děláš?
[když si pustíte písničky, který jste poslouchali asi tak někdy v lednu]
05. 07. 2022
...kavárna/něco na ten způsob:
Tata: Kafe
Obsluha: Cappuccino/lungo?
T: Lungo je větší, tak lungo.
O: A makronku k tomu?
T: Ne, ona je bezlepkář.
O: Bezlepkovou.
W: Ne. ona je anorektik 🤣.
09. 07. 2022
Ne, ten vývar jíst nebudu. Jsem vegetarian. A ty se mi nebudeš posmívat za to, že nejím zvířata. Protože ty jsi jedno z nich. Mohla bych tě zabít, kdybych chtěla. Chci. Ale místo toho si vybírám pomstu. Nechám, tě žít. To je horší, než dar smrti.
11. 07. 2022
Zamilovala jsem se. Nevím, jestli je to správně, nevím, jestli je to špatně. Jednou mě to zabije. Ale to vždycky. Aspoň to může být zábava.
13. 07. 2022
Něco podělám a potom se bojím vůbec mluvit i upozorňovat na chyby (i moje), protože to lidi nemaj rádi a jsou naštvaní a já je nechci naštvat ještě víc a myslím, že všechno se týká mě a že mě jebou a pomlouvaj.
Kill yourself you fucker. Do it! You are worthless useless fuck. They hate you & he doesn't love you, he wants to be just friends and chce tě jen využít.
18. 07. 2022
Co kdyby jsi psala po Litu kousky zločinu a někdo by se inspiroval a začal vraždit?
19. 07. 2022
Sucking or licking one's own blood from a wound to clean it is alo a common human behavior, and in small quantities is not considered taboo. - wiki
20. 07. 2022
Na nahrobních kamenech se objevují jména ještě nezemřelých lidí. Jdeš na hřbitov a uvidíš tam svoje jméno a dnešní (toho dne, kdy tam jseš) datum.
22. 07. 2022
K Vampříběhu:
A: Why slaying them with a sword when you can easily bite them and lick their blood?
B: That's kinky as hell!!
C: Cause they would become vampires. That's why.
C: And what's more you hate blood. At least others'.
23. 07. 2022
Proč se ptáš, co si myslíš, že ti řeknou, kurva? Příště to nech na mě.
Promiň, já jsem si na chvíli myslela, že mám rodiče.
A: Dříve či později tě stejně zabiju.
B:What?
A: Ale nic..
B: A jak?
A: Máš doma žiletky, sama sis je koupila.
B: Ty hajzle.
25. 07. 2022
A: Hele, nechci ti nic říkat, ale jsem výplod tvojí fantazie.
B: Hele počkej, jestli ty seš já, tak já jsem pěkná svině.
A: Koncentrované zlo. 😁
A teď jste spolu ve vztahu. Myšička se chytila a teď si s ní bude hrát.
Cítím se, jako by tady byla jen má duše, ale je tady jen moje tělo.
26. 07. 2022
*zavře kartu vyhledávání horse corpse* Dobře, nebudu tě pokoušet, nechci si způsobit ~něco, co nevím, jak se nazývá~.
Ale KURVA já potřebuju inspo. Mozek se nechce dívat na to, co mozek potřebuje vidět. Kurva, domluvte se. Mě to nevadí, zajímá mě to, ale části mě to kurva vadí. A to je potom zmatek. když vás zajímaj kosti a mrtvoly a zároveň je to pro část vás trigger jak prase (mrtvý hnijící, napůl rozložený roztíkající se prase, kterýmu červi ožrali na několika místech maso až na kosti, má odhalený očnice a několik zubů, a zároveň je na několika místech zvláštně zachovalé. Informujeme vás, že prodejna Albert se bude za pět minut uzavírat. Vystupte, než bude pozdě. L-cystein v pečivu, tisíce mrtvých bakterií, rozkládající se maso na pultech, kysající mléko, vysušené plody v průmyslově zpracovaných zkapalněných uhynulých zvířatech. Welcome in The Matrix.)
29. 07. 2022
Warning 1: NEČTI, POKUD SEŠ KŘESŤAN / OBEYUJEŠ GODA!! (BYL JSI VAROVÁN)
Warning 2: špatná angličtina a bordel v časech, ale číst se to dá, snad; to jestli tomu porozumíte je na vás
There is no Authority keeping me safe, telling me what not to do.
And if there is, if He is, if He exist in his little kingdom of fame (faith) (shame), spying on me at every corner at every occasion, every second, he watches me silently
- like a fucking brainsick creep.
Well if he does, tak jsem v háji a už jen za mé myšlenky se budu navěky smažit v pekle. Čekají mě věčná muka. Zkurvení sadisti se budou živit na mý bolesti, protože jsem měla myšlenky na neuposlechnutí autorit a nechovala se dostatečně (v)hodně a poslušně. What the fuck?!
I don't believe God. Maybe you would need to read the Bible first to believe him.
He keeps me safe, keeping an eye on me.
- Do you think he covers his eyes when I'm taking a piss?
- Do you think he is watching when are adults doing what adults do?
- Do you think he watches murders as tv shows? With angels feeding him mouthlulls of popcorn & coke while he **** his dick?
- When angels die & are cremated do they turn to angel dust? (just a thought: prach je tvořen z 80% z lidské kůže [Moriarty si olízne prsty??], v nebi jsou andělé (neberme to biblicky, berme nebe, které je předkládáno obyčejným lidem (ano, nečetla jsem bibli (proto s ní zatím ve svých úvahách nepracuji (nemůžu pracovat))) -> kolik % prachu je angel dust 🤣?) And then he sells it and people go to hell, cos they were nasty.
- And then he sends those who were bad girls & bad guys to hell where they beat the fuck out of them.
Only the good girls & good guys who know how to behave can go to heaven and watch the show with him.
There are no good girls & good guys, there are only blinded sheep marching into the (s)laughter house with smile on their faces. Cut ear to ear by hope. (They drink their blood & eat their bodies. (whisper) tell me thats not kinky tell me theyrnot a cult)
Those who gouged theyr eyes on their own cos they've seen things that shouldn't be there, right?
Those who see & they are watching.
I spent too much time in a loving & safe place that I can't no longer imagine heaven. I got blind to good things. [když změním, jak to zní, tak to bude aji dobrá myšlenka]
When I was a child
my mother blinded my eyes,
so I wouldn't see what she does.
Now as an adult
the only thing I percieve
is the pain coming from the wounds.
I got allergic to heaven (lies)
& imune to hell. (she thinks)
(Let's break her down!)
God will save me!
(That's not how it works!)
You trust someone and then you fall.
15. 09. 2021
27. 09. 2021
28. 09. 2021
29. 09. 2021
30. 09. 2021
01. 10. 2021
02. 10. 2021
02. 10. 2021
04. 10. 2021
11. 10. 2021
12. 10. 2021
13. 10. 2021
20. 10. 2021
21. 10. 2021
22. 10. 2021
23. 10. 2021
24. 10. 2021
25. 10. 2021
07. 11. 2021
08. 11. 2021
11. 11. 2021 (:
13. 11. 2021
15. 11. 2021 II
17. 11. 2021 $
18. 11. 2021
21. 11. 2021 Hg XXXXX
?
?
27. 11. 2021
01. 12. 2021
05. 12. 2021
06. 12. 2021 II
07. 12. 2021 Ischool Ipřepis
09. 12. 2021 ⚡
? 10
11. 12. 2021 ?x
12. 12. 2021 ?xxx
14. 12. 2021 ?XXX
? 15
? 16
? 17
18. 12. 2021 ?x
19. 12. 2021 ?xx aa Nemůžeme používat pračku (já ani tata).
20. 12. 2021 AAAA Extreme anxiety
21. 12. 2021 xxx
23. 12. 2021 ?x
25. 12. 2021 ?xxx
26. 12. 2021 XXXX I cried myself to sleep.
27. 12. 2021 xxxx Suicidal thoughts sh
28. 12. 2021 xxx/xxxx Dlouhá procházka za Červenku a bohužel i zpět. sh
29. 12. 2021 xxx/xxxx Rozpad na hřišti (v slzách). Na Červenku, pryč. Dlouho pryč.
30. 12. 2021 xxx 10000
31. 12. 2021 Těžkej den, divnej den.
01. 01. 2022 xx Divnej den, zvykám si na vlasy.
02. 01. 2022 xxxx Nedávám to tu.
03. 01. 2022
04. 01. 2022 Sh M
05. 01. 2022 Sc Sh U
06. 01. 2022
07. 01. 2022 Sc Sh Я
08. 01. 2022 Sc
09. 01. 2022 Sc Sh D Like roses
10. 01. 2022 Sc
11. 01. 2022 Sc Sh E Lik
12. 01. 2022 Sc Sh R Like ros
13. 01. 2022 Sc es
14. 01. 2022 Sc
15. 01. 2022 Sc 3D
16. 01. 2022 Sc NV
17. 01. 2022 ?
18. 01. 2022 ? ?
19. 01. 2022 ? ?
20. 01. 2022 Sc ČV
21. 01. 2022 Sc ČV
22. 01. 2022 Sc Pohřeb
23. 01. 2022 Sc hádka, kalendář
24. 01. 2022 numbness, hard time falling asleep
25. 01. 2022 Sc
26. 01. 2022 Sh
27. 01. 2022 Červenka
28. 01. 2022 Unčovice; BMTH night
29. 01. 2022
30. 01. 2022 těžkej den
31. 01. 2022 Sh
01. 02. 2022
02. 02. 2022
03. 02. 2022 Sc
04. 02. 2022
05. 02. 2022 Litovel hřbitov; Haňovice/Myslechovice
06. 02. 2022 ?
07. 02. 2022 a
08. 02. 2022 s
09. 02. 2022 i
10. 02. 2022 m
11. 02. 2022 i
12. 02. 2022 b
13. 02. 2022 y
14. 02. 2022 l
15. 02. 2022 o
16. 02. 2022 b
17. 02. 2022 l
18. 02. 2022 b
19. 02. 2022 ě
20. 02. 2022 (:
21. 02. 2022 Psychickej rozpad
22. 02. 2022 Covid
23. 02. 2022
24. 02. 2022
25. 02. 2022 Psychickej rozpad
26. 02. 2022
27. 02. 2022
28. 02. 2022
01. 03. 2022
02. 03. 2022
03. 03. 2022
04. 03. 2022
05. 03. 2022
06. 03. 2022
07. 03. 2022
08. 03. 2022
22. 04. 2022
23. 04. 2022
12. 05. 2022 Uničov
13. 05. 2022 Červenka
14. 05. 2022
15. 05. 2022 Pizza; Monster; Norman Bates
16. 05. 2022 Matura
17. 05. 2022 - ? idk, je mi blbě a hůř..
02. 07. 2022 Díky <3; Hádka rodičů
03. 07. 2022 Rozklad na hřbitově, mám z něj 3 šutry.
04. 07. 2022
05. 07. 2022
06. 07. 2022
07. 07. 2022
08. 07. 2022
09. 07. 2022
20. 10. 2021 IIII
16. 11. 2021 II
17. 11. 2021 I
25. 11. 2021 III
01. 01. 2022 III
14. 01. 2022 I
15(16). 01. 2022 II
20?. 01. 2022 i
?x = nepamatuju si, jak mi bylo, ale asi mi bylo blbě
xx = v háji
xxx = v hajzlu, ale ne až tak
xxxx = v hajzlu/psychicky intenzivně nasračky (krátkodobě např. 2 - 10 min) většinou po tom následuje, že necítíte nic
xxxxx
XXXX = psychicky intenzivně nasračky (dlouhodobě např. 3 h)
XXXXX = psychicky totálně nasračky
a = úzkost (v hrudníku pocit, jako když hodíte sněhovou koulí o zem, bolest píchne (dopadne) a rozprskne se)
a - AAAA = ne baterky, ale intenzita
I - IIIII = 'nemyslím, že by ti měly ublížit', nevím, co to je a proč to je, ale není to příjemný
Deja-vu si značit nebudu, v podstatě každý den (min 1-3 týdně), chvilka, vyloženě 'okamžik'.